Teorie "Království nyní"

Autor: administrator <dakarin(at)centrum.net>, Téma: Notes, Vydáno dne: 16. 08. 2012

V první polovině 90tých let minulého století jsem byl v rámci duchovního proudu přicházejícího ze "Západu" konfrontován s různým novým (nebo jen znovu objeveným) učením. Některá učení byla známá i pod "pracovním" pojmenováním - třeba právě "Království nyní", "Stánek Davidův" či "Pozitivní vyznávání". Pokud jemně pomineme ztráty při přenosu z místa původu a také jisté náchylnosti rychle uchopovat nová učení jistými lidmi (mám na mysli některé hledající, ale méně stálé), stále vždy ještě zbývá nepředpojaté posouzení ve světle Písma.

U většiny těchto teorií jsme společně s dalšími věřícími nalézali jistý posun v důrazech vzhledem k Bibli (nejraději bych použil slova "jistého rozdílu v duchu", ale je zvykem toto vyjádření používat v silnějším případě). Například výklady v rámci učení "Království nyní" hovořily o možnosti přebírat města, oblasti a státy pod kontrolu takovým způsobem, že by se doslovně jednalo o zásadní změnu mocí, tedy by de facto nastala změna věků - jen se dnešní vyzrálí věřící musí ve víře chopit příležitosti. Zní to lákavě, ale každopádně "poněkud" jinak než učení Písma. Tedy u mě léty zapadlo v mírné zapomění.

Nedávno se mi do ruky dostalo svědectví Carlose Annacondii z evangelizace v argentinském Mar del Plata v 80tých letech minulého století. Den po příletu na místo měl Carlos Annacondia na setkání spolupracovníků vidění - 3 obři držely směrem k oceánu obrovský kus skla, který bránil v průniku milionů démonů směrem do města. Následnou evangelizaci provázely zvláštní jevy - např. několik bloků od evangelizačního stadionu padali lidé k zemi bez zjevného důvodu, podobně i v jen kolem stadionu projíždějícím autobuse. Některá znamení moci mohou být matoucí, ovšem otevřené nebe nad městem mělo zcela konkrétní výsledek - 20% obyvatel města se stalo křesťany. Řekněme tedy, že prakticky absolutní eliminace jistých vnějších sil umožnila jedné pětině najít cestu víry, ostatní ovšem v nevíře udrželi evidentně jiné vlivy. Takto chápané "Království nyní" ve smyslu zajmutí města (či jiné entity) ovšem dává navýsost inspirující pohled. Tedy ještě jinak řečeno - s jistými silami třeba bojovat, ale některé do času nutno respektovat. Z Bible je zřejmé, že Ježíš i jeho následovníci měli moc nad jistými silami nepřítele (šlapat po hadech a štírech), ovšem jiná (sofistikovaná) moc zpravidla násilně ukončila jejich pozemskou službu. V tomto smyslu bych si dovolil zauvažovat nad teorií "Království nyní".

- duchovní vítězství vybojovali v Mar del Plata Boží mocí vybavení křesťané, duchovní boj se silami nad oblastmi není dle mého ani alegorický ani fiktivní, ovšem není to samoúčelný cíl - jedná se o součást života zralé církve
- není zcela obecně známo, že Argentina patřila na počátku 20tého století mezi 10 nejrozvinutějších, nejprůmyslovějších a produktem nejbohatších zemí světa - později si ovšem prošla hluboce bolestným obdobím materiální i morální devastace a neskutečného lidského utrpení - právě tady si Pán pozvedl služebníky jako Carlose Annacondiu, kteří v hluboce rozjitřené, rozorané a ponížené zemi započali svoji službu
- v rámci úvahy na dané téma nevylučuji, že je maličko jasnější, proč jsem se ve článku "Rychlý ústup egyptských věštců ..." tolik zabýval rozdělením mocenským uskupením nepřítele Božího lidu
- duchovní boj není nijakým dobrodružstvím a na místě je maximální zdrženlivost a rozvážnost i upřímně nadšených věřících, není to nikdy záležitost jednotlivců